Obsah / Vyhledavání / Menu / Home / Kontakt
Hledat:
NUTRITIP KLUB
  NUTRITIP KLUB
01.09.2009: VITAMÍNOVÝ TAHÁK ZDARMA!

Staňte se členy NUTRITIP KLUBU a získejte zdarma:

VITAMINOVÝ TAHÁK

RECEPTY

UDĚLEJTE SI TEST!

  E-kalkulačka

Spočítejte si svůj denní energetický příjem!

 ZAPNOUT E-KALKULAČKU

  Reklama
Počitadlo BMI
Spočítejte si Body Mass Index:

Výška: cm
Hmotnost: kg
  E-shop ŠTÍHLÁ LINIE

Osvědčené přípravky a pomůcky na hubnutí!

E-SHOP ŠTÍHLÁ LINIE

Když se řekne.... Bio maso

 

Bio maso se řadí do skupiny biopotravin – produktů ekologického zemědělství. To znamená, že při chovu a následném zpracování je potřeba držet se zákona O ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a nařízení rady EHS č. 2092/91 týkající se organické zemědělské výroby  a značení takto vyráběných zemědělských výrobků a potravin.



Ekologické zemědělství

Pod krátkým termínem Bio maso se skrývá velké množství zákazů, příkazů a standardů, které je potřeba dodržet, abychom mohli na obale najít označení „Produkt ekologického zemědělství“ a grafický znak BIO (biozebra). Tyto certifikáty mohou udělovat v ČR tři nevládní organizace, které zajišťují odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. Je to společnost KEZ o.p.s. z Chrudimi a dvě brněnské společnosti, firma Abcert a Biokont CZ. Ekologické hospodářství, jemuž byla udělena certifikace na základě dodržení zákonných podmínek, pak smí na svých produktech využívat výše uvedené označení.

 

Zvířata v ekologickém zemědělství jsou chována v souladu se svými přirozenými potřebami, musí mít dostatek prostoru a přirozenou stravu. V rámci jejich chovu se nesmějí používat hormony, minerální hnojiva (pro krmivo), geneticky modifikované organismy a škodlivé pesticidy. Při dalším zpracování masa nesmí být uměle prodlužována trvanlivost a chemicky vylepšována barva, chuť či vůně produktu.

 

Bio maso tedy není pouze steak na talíři či kuřecí prsíčka v redukční dietě. Bio maso je filozofie, životní styl. Před sto lety bylo bio vlastně vše, co lidé jedli. Potravinářský průmysl však začal pod tlakem zisku a větších výnosů úzce spolupracovat s chemickým průmyslem. Zemědělci a zpracovatelé vymysleli mnoho způsobů, jak uměle dosáhnout vyšší produkce a nabídnout tak spotřebiteli co nejnižší cenu potravin. Výsledkem sice byli levné potraviny v dostatečném množství, ale také produkty zatížené zbytky škodlivých látek, devastace krajiny a utrpení zvířat, která nemají nárok na přirozený způsob života. Naštěstí netrvalo dlouho, aby lidé pochopili, že tento způsob chovu není přirozený a je vlastně škodlivý. Proto se rozvíjí ekologické hospodářství, které vychází z generacemi osvědčeného systému souznění s přírodou.

 

Čím se vlastně Bio maso tolik liší?

V prvé řadě je to hlavně způsobem chovu. Ekologičtí zemědělci mají velmi vřelý vztah k přírodě a podle toho také vypadá chov, který je založen především na dodržování určité etiky vůči zvířatům. V běžném konvenčním chovu má přednost velkochov a automatizace provozu. Životní prostor zvířete je značně omezený a podmíněný usnadnění provozu. Pro zvíře to znamená značnou stresovou zátěž, která se projevuje podobně jako u člověka. Psychická nevyrovnanost má samozřejmě vliv na tělesnou schránku. Stejně jak můžeme pozorovat u lidí, dochází zde k nadměrnému hromadění tuku v tkáni, k svalové ochablosti, která se projevuje špatnou strukturou masa, větší náchylnosti k nemocem. Proto se v konvenčním chovu přidávají do krmiva růstové hormony a preventivně antibiotika. Jak uvádí Shene Heaton, expert na výživu a kvalitu potravin v publikaci pro britskou Soil Association: „Existuje obava, že zbytky antibiotik v mase a mléčných výrobcích, by mohly vést k rozvoji antibiotické rezistence bakterií v lidském organismu, a tím ke snížení účinnosti antibiotik používané k léčbě onemocnění u lidí.“ Bakterie pak mají schopnost přežívat a množit se i přes léčbu antibiotiky a jejich odolnost vůči léčbě je součastným velkým problémem medicíny a důvodem, proč se musí neustále hledat nové typy antibiotik.

Díky krmným příměsím, běžným v konvenčním chovu, se v mase objevuje vysoký obsah nasycených mastných kyselin, které jsou jedním z faktorů přispívajících ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob. Naopak v mase ekologicky chovaných zvířat byl prokázán vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, které působí preventivně.

Ekologický chov podporuje přirozený způsob života. Všechny druhy zvířat mají mít možnost žít v podmínkách odpovídajících jejich biologickým a etologickým požadavkům. V praxi to znamená, že zemědělec musí disponovat dostatečným výběhem a ve stáji musí být dostatek místa, světla a čerstvého vzduchu. Pro splnění přísných podmínek na označení Bio maso ale nestačí „pouze vyhnat dobytek na pastvu“. I pastviny musí splňovat kritéria nezatížitelnosti krajiny odpadovým hospodářstvím. Proto ekofarmy najdeme většinou na pomezí chráněných krajinných oblastí a daleko od běžné infrastruktury moderního světa. Toto prostředí má pozitivní vliv na zdravý vývoj zvířete, na jeho psychickou pohodu a v konečném důsledku i na kvalitu masa, které je pevnější, má výraznější chuť a přirozené mramorování, jelikož tuk je pravidelně rozmístěn v tkáni a je ho podstatně méně.

Nepřípustné jsou klecové chovy, trvalé ustájení, roštové a bezstelivové ustájení. Zvířata se mohou volně pohybovat, pást a mají možnost vzájemného kontaktu. Konzumací Bio masa tak podporujeme nejen kvalitu našeho jídelníčku, ale i kvalitu života zvířat, které jíme. A to za cenu Bio masa opravdu stojí.

 

Welfare – aneb dobré životní podmínky

V dnešní době konzumní společnosti je hlavní náplní lidského života zajistit si ideální životní podmínky. Pro to, abychom byli spokojení a šťastní, jsme ochotni udělat mnoho. A nedělní oběd u voňavého pečeného kuřete k tomu patří. Bohužel už nepřemýšlíme nad tím, jaký život mělo to kuře. Není problémem, že muselo zemřít, abychom my jedli, smrt je přirozenou součástí života a funguje zde určitý potravní řetězec. Za zamyšlení stojí způsob jeho života. To je něco, co můžeme ovlivnit.

V moderním ekologickém zemědělství se ujal termín „welfare“ (dobré životní podmínky na základě pohodového, přirozeného způsobu života chované zvěře). Dodržení chovu welfare je jednou z hlavních podmínek k získání označení Bio maso. Dobré welfare je eliminace utrpení na možné minimum. Zvířata by neměla pociťovat v průběhu svého života strach, flustraci, bolest. Mělo by jim být umožněno jejich přirozené chování a podporována přirozená strava. Dobré zacházení se zvířaty je vizitkou vyspělé společnosti. Rozdíl mezi běžným chovem a ekologickým zemědělstvím je patrný na první pohled. Dobrým příkladem je třeba chov drůbeže.

Drůbež můžeme jednoduše rozdělit na nosnice a na brojlery, kuřata na výkrm, na maso. Nosnice chované pro snášení vajec jsou v intenzivním zemědělství chovány způsobem, který je degraduje na stroje. Nejpoužívanějším systémem chovu jsou bateriové klece, tj. klece v několika patrech. V každé kleci je 5 - 8 slepic a každá z nich má pro sebe prostor o velikosti 440 - 450cm2, tj. přibližně arch papíru formátu A4. Slepice v takovýchto podmínkách stráví celý svůj život, tj. přibližně 10 - 12 měsíců. Vpředu zvíře přijímá krmné směsi a vzadu ze sebe vypouští vajíčka. Uzavření v kleci je samo o sobě pro živé tvory uvězněním a trápením. Slepice nemá možnost projevovat své přirozené chování (hrabání, prozkoumávání okolí, popelení se, snášení vajec do hnízda, vytvoření si hierarchie mezi ostatními, protáhnutí se, sezení na bidýlku, běhání, roztažení křídel.) a nepřirozené uzavření v kleci jí způsobuje řadu zdravotních potíží, bolesti a psychické strádání (otlaky pařátů, sebepoškozování, řídnutí kostí a následné zlomeniny). Slepice se většinou nedostanou všechny naráz ke krmení, když je rozdáváno a jedna slepice je utlačována vzadu. Uhynulé slepice se proto nejčastěji nacházejí v zadní části klece. Se ztrátami se však běžně v živočišné výrobě počítá.

Kuřata na výkrm (brojleři) jsou určena speciálně na produkci kuřecího masa. Žijí ve velkých bezokenních halách. Největší haly mohou pojmout až 100 000 kuřat, ale běžný je počet 10 - 20 000. Kuřata nežijí v klecích, ale na podlaze s podestýlkou (většinou z hoblin). Jak kuřata rostou, omezuje se jejich životní prostor. Na m2 připadá až 16 brojlerů. V halách se během jejich života, tedy výkrmu podestýlka nemění. Hobliny jsou již za krátký čas nasáklé ptačími výkaly, jsou vlhké a páchnou hlavně amoniakem (z výkalů). Tento stav je často příčinou vzniku různých onemocnění. Proto jsou do krmiva preventivně přidávána antibiotika a antimykotika. Krmení a napájení je zajištěno automatickými přístroji. Navíc ročně uhyne několik desítek tisíc kuřat, ještě než jsou přepravena na jatka. Kromě špatných podmínek při jejich chovu a přepravě, uhyne mnoho tisíc kuřat následkem selhání techniky či výpadkem elektřiny. 

Bio kuře má ale život diametrálně odlišný. Zemědělci mají za povinnost jim vytvořit podmínky, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám. Umožňují jim přirozené chování, včetně pohybu venku, jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci. Ekologické zemědělství se dobrovolně zříká odrůd získaných cestou genového inženýrství. Zvířata jsou přepravována šetrnějším způsobem, ve větším prostoru na jedno zvíře. Nepodléhají stresu, jsou odolnější vůči nemocem a v lepší fyzické kondici. Tento příjemný způsob života se samozřejmě pozitivně odráží v kvalitě masa. Podobně jsou na tom i jiné druhy chovaného zvířectva.

 

 

Zajímavosti a informace o ekofarmách v ČR

Druhy masa - nutriční hodnoty

 



| 16. 05. 2009 | Zdroj: Ondřej Michalík |
 
  Přípravky na hubnutí
Krasa.cz


Web by phpRS | Code: © Honza Strnad - iOcomp 2008 Design: © apoka 2008